Dotaz 2

Je při alergii na roztoče vhodné škrobení ložního prádla?

Roztoči domácího prachu (především Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophaghoides farinae) žijí v našich podmínkách převážně v postelích, kde nalézají vhodné životní podmínky, tj. především dostatečné vlhko a teplo. V normálně používané matraci žije něco mezi 100000 a 10 miliony roztočů. Až 10 % hmotnosti 2 roky starého polštáře je tvořeno zbytky těl mrtvých roztočů a jejich exkrementy. Oblíbenou a hlavní potravou roztočů jsou oloupané šupinky kůže člověka či zvířat. Potřebné živiny mohou ovšem roztoči získávat také ze sušeného krmení pro akvarijní rybičky, ze psích a kočičích granulí, obilovin apod. Je tedy možné, že část živin získávají i ze škrobu.

Škrobené ložní prádlo není natolik neprodyšné, aby zabraňovalo roztočům pronikat do pokrývky či matrace - k tomu jsou určeny speciální povlaky s přesně definovanými póry, které oboustranně zabraňují prostupu nejen roztočů, ale i jejich exkrementů, a přitom jsou prodyšné. Protože roztoči nežijí na ložním prádle, ale uvnitř matrací a pokrývek, a člověk jim poskytuje dostatek potravy ze svých oloupaných kožních šupinek, není podstatné, zda je prádlo naškrobené či nenaškrobené. Navíc ložní prádlo se na rozdíl od matrace běžně pere při dostatečně vysoké teplotě (nad 65 st. C), čímž se alergeny roztočů inaktivují.

Mnohem podstatnější je dodržování některých opatření, která snižují koncentraci roztočů v pokrývkách a matracích. Tato opatření jsou ve formě letáků běžně k dispozici na alergologických pracovištích (praní pokrývek z dutého vlákna á 6-8 týdnů, řádné vyvětrání postele, vymrznutí matrace, chemické ošetření, již zmíněné antialergické povlaky...).